Oblast Karpentné byla osídlena již od 16. století, avšak první písemná zmínka o osadě pochází z roku 1619 ze záznamů povinností Těšínskému dvoru. Je tedy pravděpodobné, že ji v této době založili dřevorubci, kteří odváděli povinné dávky dřeva Těšínskému knížeti.

Na původ názvu "Karpentná" existuje několik teorií. Jedna z nich předpokládá, že má něco společného s podobou místa. Existuje výraz "karpentny", který se uvádí buď ve významu "hrbolatý, hrudovitý, nerovný, zvlněný" nebo "kopcovitý". Tuto úvahu doplňuje další teorie, která odvozuje název místa ze slova podkarpatských nářečí a tj. "charpyńće". Znamená to "drobné suché větve na pálení" - něco jako chrastí. Teorie vidí souvislost v tom, že pokud budeme sbírat suché dřevo na topení, tak to asi bude nějaké méně kvalitní, slabé, které se dá snadno lámat. A co je pro něj typické? Takové dřevo je špatně rostlé a pravděpodobně nejsnáze ho najdeme tam, kde se mu nebude moc dařit, což bývají místa s hrudovitou půdou. Tento posun od půdy až ke kvalitě porostu nám dokládá, že všechny výrazy, o kterých jsme mluvili, opravdu pocházejí z téhož kořene.

V okrajové části této osady se nacházejí na nevysoké terase levého břehu řeky Olše pozůstatky již značně poškozené středověké fortifikace.

Významné osobnosti pocházející z Karpentné:

Stanisław Hadyna (1919-1999) - hudební skladatel, dirigent, spisovatel, zakladatel a dlouholetý ředitele státního souboru písní a tanců Śląsk (Slezsko).

Prof. dr hab. Karol Daniel Kadłubiec (nar. 22.7.1937) - polský etnograf a literární historik, badatel v oblasti kultury, folkloru a jazyka bývalého Těšínského knížectví ve Slezsku.

Niemczyk Karel (1914-2004) - československý voják, nadporučík dělostřelectva a příslušník paradesantního výsadku Calcium

Pečeť vesnice Karpentná:

Karpentná dostala své pečetidlo spolu s ostatními vesnicemi panství Těšínské komory v roce 1702. V oválu o výšce 24mm a šířce 21mm jsou zobrazeny zřejmě necičky. Na tomto výkladu se shodují předchozí badatelé (Gumowski i Němec), i když jde o symbol poměrně nezřetelný a navíc lze obtížně rozeznat správnou orientaci typaře.
Majuskulní legenda mezi dvojitou linkou s perlovcem zní KARPENTNA ANNO 1702.
Typař byl užíván ještě v polovině 19. století. Pozdější úřední razítka s českou, resp. Česko-polskou legendou již byla pouze nápisová bez jakékoliv symboliky.

text a obrázek pečeti citován z:
MÜLLER, Karel. Pečeti a znaky obcí Českého Těšínska. Český Těšín: Debora, s. r. o., 1997. ISBN 80-902355-0-6
Tímto děkujeme p.Lotkovi za nalezení a zaslání informaci o pečeti Karpentné.

zdroj: ceskatelevize.cztesinske-beskydy.czwikipedia.org